Posouzení krajských programů ke snížení emisí a krajských energetických koncepcí
Integrované posouzení zpracovaných krajských programů ke snížení emisí a krajských energetických koncepcí z hlediska i) úplnosti, ii) použitelnosti a jasnosti stanovených cílů, iii) účinnosti a dosažitelnosti stanovených cílů a iv) splnitelnosti a vyvolaných nákladů.
Posouzení krajských programů ke snížení emisí a krajských energetických koncepcí
Donor
MŽP ČR
Doba trvání projektu
2004
Koordinátoři projektu v Centru
Mgr. Miroslav Havránek, Mgr. Milan Ščasný
Popis projektu
Předmětem této studie je revize a hodnocení dvou typů strategických dokumentů: Krajských programů ke snižování (klasických) polutantů a Krajských energetických programů. Jedním z cílů této revize a hodnocení je poskytnou podklad pro revizi Integrovaného národního programu snižování emisí České republiky. Hodnocení probíhalo během září až listopadu 2004 a bylo koordinováno Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Na řešení studie se podíleli studenti Institutu ekonomických studii, Fakulty sociálních věd a Ústavu ochrany životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako i Vysoké školy ekonomické v Praze.
Jedním z hlavních problémů programů a koncepcí je absence zhodnocení nákladů z hlediska plnění cílů různých politik. Například jestliže snížíme emise skleníkových plynů tak můžeme očekávat také snížení klasických polutantů. Těchto příkladů je bezpočet. Proto by bylo přínosné kvantifikaci nákladů a zejména návrh nástrojů a opatření navrhovat komplexně, totiž s ohledem na cíle a priority několika na sobě závislých programů a koncepcí. Tento problém by mohl právě řešit Integrovaný národní program snížení emisí ČR, který by však měl zahrnovat také oblast regulace úspor energií, obnovitelných zdrojů a skleníkových plynů.
1) Hodnocení úplnosti programu a koncepce
Pro každý kraj byl hodnocen soulad s požadavky vyplývajícími ze zákona o ochraně ovzduší. Snahou bylo hodnotit zda jsou v souladu Krajské program ke snížení emisí (KPSE) a Územní energetická koncepce (UEK). Dále byl hodnocen soulad a konzistence s prioritami a cíly Integrovaného národního programu snížení emisí ČR (INSPE), Národního programu na zmírnění dopadu klimatické změny ČR. Energetické politiky ČR, Dopravní politiky ČR, Programu podpory obnovitelných zdrojů energie a úspor energie, jako i dalších sektorových a regionálních politik.
Shrnující závěr: Většina programů sleduje povinné body na zpracování krajského programu tak jak je požadováno přílohou zákona. Ačkoliv se KPSE a UEK shodovali v obecných cílech s ostatními politikami a programy, konkrétní opatření a cíle nebyly dány do souladu.
2) Použitelnost programu resp. koncepce a dosažitelnost cíle
V této části jsem se snažili zodpovědět na otázku, zda jsou v programu navrženy jednoznačné a konkrétní cíle, a tím zda je program použitelný v politické praxi. Dále jsme se snažili hodnotit KPSE a UEK z hlediska dosažitelnosti a splnitelnosti stanovených cílů pro dané období.
Shrnující závěr: KPSE a UEK jsou použitelné jestliže hodnotíme cíle. Méně pozitivně již můžeme hodnotit zpracování částí týkajících se konkrétních opatření a nástrojů, které ve většině koncepcí a programů plně chybí. Proto je velmi obtížné hodnotit, zda (ne-)navržené konkrétní opatření a nástroje povedou nebo nepovedou ke konkrétně stanovenému cíly.
3) Účinnost navržených nástrojů
Protože nástroje jsou většinou navrženy pouze taxativně, tak nebylo možno ani hodnotit zda by navržené nástroje vedly ke splnění cíle efektivním a účinným způsobem.
4) Splnitelnost
V této části jsme si kladli za cíl zodpovědět na otázku, jak velké bude plnění cílů vyvolávat náklady a výdaje, jakého druhu budou vyvolané náklady. Dále jsme se zaměřili na popis metody odhadu nákladů jako i odhad samotný. Dále jsem se také zaměřili na odhad přínosů politik. Neméně významnou otázkou je také analýza distribučních efektů regulace, jak distribuce finančních toků, tak distribuce ekonomických efektů (zaměstnanost) a environmentálních přínosů.
Shrnující hodnocení: Až na malé výjimky, výše vyvolaných nákladů nebyly kvantifikována, makro dopady nebyly predikovány. Podobně nebyly tematizovány přínosy regulace případně distribuční aspekty. Protože nebylo odhadnuty vyvolané náklady nebylo možno ani agregovat náklady pro všechny kraje, a tím vlastně vyhodnotit zda navržené cíle jsou za stávajících a očekávaných zdrojů splnitelné.
