CECILIA2050 (FP7 EC, 2012 - 2015)

Doba trvání projektu

Září 2012 až srpen 2015

Koordinátor projektu v Centru

Mgr. Milan Ščasný, Ph.D 

Partneři projektu

Konsorcium, které projekt řeší, je složeno z 10 partnerů a je koordinováno Ecologic Institute for International and European Environmental Policy (ECOLOGIC INSTITUTE), přičemž Gesellschaft für Wirtschaftliche Strukturforschung (GWS) zajišťuje koordinaci kvantitativní části výzkumu a je také odpovědné za modelování dopadů makro-ekonometrickým modelem GINFORS. Další partneři, se kterými spolupracujeme, jsou Basque Centre for Climate Change (BC3), Energy Institute at University College London (UCL) a Warsaw Ecological Economics Centre (UW).

Popis projektu

Projekt CECILIA2050 analyzuje stávající nástroje politiky v oblasti klimatu a jejich interakce a mapuje různé cesty k vývoji nástrojového mixu v Evropě v dlouhém horizontu daným rokem 2050. Popisuje způsoby, jak zvýšit ekonomickou efektivitu a environmentální účinnost nástrojového mixu, a navrhne způsoby, jak řešit omezení, která snižují jeho výkonnost nebo proveditelnost. Pojetí proveditelnosti (feasibility) je široké a zahrnuje přijatelnost politik a nástrojů veřejností, dostupnost finančních prostředků a fyzické infrastruktury, ale také administrativní a právní rámec. První fáze projektu je zaměřena na analýzu stávajícího nástrojového mixu v EU a v jejich členských státech. Hodnotí soudržnost a minulou efektivnost nástrojů. Popisuje faktory, které ovlivňují jejich účinnost a efektivitu, a měří jejich dopady na (ne)rovnost, inovace a konkurenceschopnost. Druhá fáze řešení projektu zaměřená na budoucnost mapuje možné cesty k ambicióznějšímu politickému mixu pro roky 2030 a 2050, přičemž vychází ze současné klimatické politiky EU. Cílem této fáze je popsat a modelovat, jak se vyvíjí nástrojový mix, zejména ekonomické nástroje, v závislosti na scénářích s různou velikostí změny vyžadovanou pro transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku. Za tímto účelem budou kombinovány současné nástroje využívané pro modelování s kvalitativními a participativními metodami. Dopady klimatických politik EU budou kvantifikovány také na globální úrovni.

Dílčí cíle projektu v rámci COŽP

Cíle výzkumných aktivit, které realizuje v tomto projektu Oddělení environmentální ekonomie a sociologie:
• shrnout a posoudit stávající nástrojový mix pro zmírnění změny klimatu užívaný v současnosti v České republice (WP1.2)
• posoudit vzájemné vazby mezi nástroji a ‘optimalitu’ stávajícího nástrojového mixu prostřednictvím srovnání externích nákladů a jejich internalizace tržně orientovanými nástroji (WP1.3)
• analyzovat dopady a meze v současnosti zavedených nástrojových mixů v sektoru dopravy (WP2.3)
• zkoumat přijatelnost stávajících politik (WP2.5) a analyzovat přijatelnost navrhovaných a budoucích politik pro zmírnění změny klimatu včetně analýzy individuálních preferencí a ochoty platit za specifické atributy politik (WP4.8)
• přispět k návrhu scénářů pro období 2030 a 2050 (WP3.2)
• analyzovat distribuční dopady politik pro EU prostřednictvím nově vytvořeného mikro-simulačního modelu DASMOD  a zkoumat propojení mikro-simulačního modelu s makro-ekonometrickým globálním modelem (WP4.7)

Výsledky projektu v rámci COŽP

Zvěřinová I., Ščasný M., Kyselá E. (2014) What Influences Public Acceptance of the Current Policies to Reduce GHG Emissions? WP2 Deliverable 2.5. Prague, Charles University Environment Centre. Odkaz na plný text