Praha 8. 3. 2024: Společná tisková zpráva COŽP UK a STUŽ
V nejbližších dvou letech dojde k poměrně zásadním změnám v legislativě týkající se výrobků uváděných na trh v Evropské unii, která má zajistit jejich menší dopady na životní prostředí. O tom česká veřejnost včetně zainteresovaných aktérů ví málo nebo se na novou situaci nedostatečně připravuje. Předpisy cílí kromě výrobců i na spotřebitele, kterým nabízí širokou škálu možností odpovědného rozhodování, k němuž ale musí být motivováni. Jak moc budeme překvapeni tímto novým a poměrně složitým systémem, kterému se budeme muset přizpůsobit – a jde skutečně jenom o restrikce, nebo se zároveň otevírají četné nové příležitosti pro podniky i jednotlivce?
Odpovědět na tyto otázky měl diskuzní seminář pořádaný Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ), který se konal v úterý 5. března 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce. Cílem bylo zmapovat nové trendy v udržitelné výrobě a spotřebě a to, jak se promítají do české legislativy, do praxe firem a do informačního prostředí, včetně vzdělávání. Debata byla zaměřena na možnosti inovací v podnicích, ale také celkovou společenskou změnu, kterou nové evropské předpisy mohou podnítit. Kromě legislativního rámce byly představeny konkrétní příklady, jak lze principy cirkulární ekonomiky uvádět do praxe. Spojujícím tématem byl ekodesign – přístup, který může posunout vnímání environmentálních problémů do roviny příležitostí. To se panelistům dokonale podařilo, příklady z praxe byly velmi inspirativní, i když prozatím nepatřily k podnikatelskému mainstreamu.
Úvodem bylo zmíněno, že téma ekodesignu se týká každého z nás, neboť každý člověk je také spotřebitel. A člověka-spotřebitele je potřeba rovněž od mládí kultivovat. Právě obor ekodesignu usiluje o to, abychom se orientovali na kvalitu výrobků (spíše než jejich kvantitu); nabízí tak možnost proměnit své zvyklosti a životní styl. Drobnějším podnikatelům otevírá prostor kreativity, kde mohou nově uchopit tradiční témata. Na své si mohou přijít komunitní centra a jiné nevládní organizace, kde se lze věnovat řemeslným činnostem souvisejícím se znovuvyužitím vysloužilých výrobků. To se pak může stát živnou půdou pro start-upy různého druhu, které naplní principy opravitelnosti a recyklace (či dokonce upcyklace). Ty jsou zakotveny v nových předpisech, kromě dalších práv (spotřebitelů) a povinností (výrobců). Ekodesign se týká nejen výrobků, ale i služeb; je tak možné i velkým podnikům ukázat, kam nasměrovat své úsilí o udržitelnost přímo v jejich provozu. Významnou roli může ekodesignové myšlení sehrát ve vzdělávání, kde by se mohlo/mělo stát metodou promýšlení konkrétní podoby budoucnosti.
Všechny tyto podněty zazněly během dvouhodinového semináře, jehož záznam (včetně jednotlivých vystoupení a prezentací) lze nalézt na tomto odkazu.
Seminář byl součástí projektu aplikovaného výzkumu CEVOOH (Centrum environmentálního výzkumu, Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost), jehož cílem je uvádět principy cirkulární ekonomiky do praxe. Ekodesign lze pokládat za progresivní přístup, který řeší tuto problematiku preventivně – tak, aby výrobky vznikaly již s představou, „co s nimi“, když doslouží. Šetří tím značné prostředky vynakládané na likvidaci odpadů či jejich skládkování.
Kontakt: RNDr. Jana Dlouhá, PhD., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy,
Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽ, e-mail:
