Níže naleznete abstrakty příspěvků konference "Globalizace a globální problémy: univerzální kontext pro studium různých oborů".
Dopolední program konference
Václav Mezřický: Proces globalizace a vysokoškolská výuka; mezinárodní srovnáníPrávnická fakulta UK
Jana Hybášková: Vztah politiky ČR k procesu globalizaceEvropský parlament
Ivan Rynda: Strategie řešení globálních problémůFHS UK
Odpolední program konference
Jana Dlouhá: Úvod – Globalizace jako celouniverzitní kurz, perspektivy spolupráce
Centrum pro otázky životního prostředí UK
Celouniverzitní kurz „Globalizace a globální problémy“ přináší pohled na podstatu globalizace, představuje některé specifické problémy, které globalizace působí nebo kde přispívá k jejich eskalaci, prezentuje roli a postavení vybraných hráčů na poli globalizace a nastiňuje možný další vývoj včetně rizik, které globalizace může přinést. V současné době je kurz pořádán Centrem pro otázky životního prostředí UK ve spolupráci s Právnickou fakultou UK pro studenty všech pražských vysokých škol. V akademickém roce 2006/2007 bude druhým rokem financován z grantu ESF „Vytváření kapacit pro rozvoj nových forem vzdělávání k udržitelnému rozvoji a podporu spolupráce pražských vysokých škol v této oblasti“. Přednášející, kteří jsou externími spolupracovníky z různých oblastí, prezentují širokou škálu oborových pohledů a zkušeností.
Příspěvek hodnotí kurz Globalizace v kontextu celého projektu, jeho dalších součástí. Interdisciplinární povaha kurzu přináší nové možnosti spolupráce mezi vysokými školami, a to jak na úrovni národní, tak i mezinárodní. Jejich využití může přinést nové impulsy k rozvíjení obsahu i metod výuky na vysokých školách.
Naděžda Antošová: Výuka předmětů z oblasti globalizace a globálních problémů na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava
Katedra evropské integrace, Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava
Výuka předmětů z oblasti globalizace a globální problémů je na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě realizována v rámci bakalářského i magisterského studijního programu některých oborů. Jde zejména o obory studijního programu Hospodářská politika a správa. V rámci bakalářského studijního programu je vyučován předmět Globální problémy lidstva. Tento předmět zaměřuje svou pozornost na vybrané globální problémy s cílem přiblížit a objasnit globální propojenost současného světa a podpořit formování globálního vnímání světa. Na jednotlivé přednášky vždy navazují cvičení, které prohlubují porozumění daným problémům prostřednictvím řešení případových studií. V magisterském studijním programu je zařazen předmět Globalizace a mezinárodní organizace, který nabízí komplexní náhled na problematiku globalizace a globálních problémů a přístupů k jejich řešení. Předmět jednak vymezuje hlavní askety globalizace a účastníky globálních vztahů, představuje hlavní globální problémy a přístup vybraných mezinárodních organizací k jejich řešení. Tento předmět je nabízen ve dvou verzích, jedna je tvořena jen přednáškami, druhá verze zahrnuje navíc i cvičení. Cvičení se zaměřují na využití získaných znalostí při řešení případových studií, které reflektují aktuální dění ve světě. Doplňkovým předmětem pak je volitelný předmět Etické problémy globální společnosti, který zaměřuje svou pozornost na etické aspekty některých globálních problémů a trendů vývoje. Výuka předmětů využívá e-learningovou podporu prezenčního studia, která umožňuje operativně reagovat na události světového dění, podporuje interaktivní aktivity studentů a využívání webových zdrojů k získávání informací k problematice globalizace a globálních problémů.
Vladimír Jeníček: Fenomén globalizace
VŠE v Praze
Fenomén globalizace zahrnuje téměř všechny okruhy lidských aktivit. Ekonomika může být charakterizována jako nová nastupující etapa mezinárodních hospodářských vztahů, kde světová ekonomika se postupně stává jednou komplikovanou jednotkou. Uvedený vývoj je typický především rozvojem technologií, zvláště informačních, biotechnologií, energetických systémů, včetně kosmických. Globalizace postupně situuje trh, právo a politiku do podmínek, které výrazně oslabují autonomii jednotlivých států ve smyslu ekonomickém, sociálním a politickém.
Josef Novotný: Globalizace a společensko-ekonomické nerovnosti
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK
Extrémní společensko-ekonomické nerovnosti, na které narážíme uvnitř řady zemí světa a zejména když svět uvažujeme jako celek, lze bezpochyby považovat za jeden z globálních problémů současnosti. Efekty, které mají procesy globalizace na vývoj společensko-ekonomických (nejčastěji příjmových) nerovností, jsou přitom v posledních letech námětem řady polemik. Zatímco odpůrci globalizace rádi používají empirických studií dokládajících zvyšování nerovností, její příznivci jinými příklady či metodami měření nerovností, které ukazují opak. Odborná diskuse tak poněkud ulpívá na metodických otázkách, menší důraz je kladen na interpretaci učiněných zjištění.
Cílem tohoto příspěvku je proto stručně shrnout dosavadní empirické poznatky, ale hlavně poukázat na možná zobecnění a jejich implikace. Pozornost bude zaměřena jednak na globální úroveň nerovností a dále na spodní konec globální distribuce, tj. na vývoj v rozvojových zemích. Historické změny ve struktuře zdrojů globální nerovnosti dobře demonstrují povahu společensko-ekonomického vývoje, přičemž mohou být názorně interpretovány jako jeden z konstitutivních aspektů globalizace. V tomto kontextu bude nastíněn vývoj jednotlivých složek globální nerovnosti (tj. nerovností mezi zeměmi a uvnitř zemí). Přitom bude polemizováno se základními argumenty liberálně-ekonomické teorie, která mimo jiné předpokládá, že v důsledku procesů ekonomické globalizace bude docházet k mezinárodní společensko-ekonomické konvergenci, ale také (podle hypotéz teorie vybavenosti výrobními faktory) ke snížení nerovností v rozvojových zemích.
Marta Kolářová: Globalizace ve výuce na katedře sociologie FSV UK
Fakulta sociálních věd UK Praha, Sociologický ústav AV ČR
V příspěvku bude představen povinně volitelný kurs na katedře sociologie FSV UK „Globalizace jako sociologický a antropologický problém“, který začínám učit na podzim 2006. Do současnosti nebyl podobný kurs na katedře sociologie nabízen. Ačkoli je téma globalizace interdisciplinární, při přípravě kursu jsem byla nucena oblasti spíše specializovat pro potřeby sociologie a antropologie, aby se nekryl s jiným kursem v rámci Univerzity Karlovy.
Kurs bude zaměřen na současné světové diskuse o globalizaci, na globalizaci jako proces a projekt, a na aspekty globálního světa. V kursu budou představeny především sociologické a antropologické teorie globalizace. Specificky budou probírána témata zaměřující se na vztah globalizace a rozvoje, globálních a lokálních kultur, práce a globalizace, a genderu a globalizace. Budeme diskutovat, jestli je globalizace nový fenomén či nikoliv. Zaměříme se na proměny práce v globální ekonomice, na přesuny průmyslu na globální Jih a pracovní podmínky v zónách výroby na export. Součástí kursu bude také tematizování alternativ vůči globalizaci, vztahu globalizace a transnacionálních sociálních hnutí, a hnutí zaměřených proti globalizaci.
Inspiraci pro výuku globalizace jsem si přinesla z ročního studijního a výzkumného pobytu na Rutgers University v USA. Chtěla bych nastínit, jak zde byla pojímána výuka globalizace a globální politiky, a jak je možné toto pojetí uplatnit v ČR. Mým zájmem je kromě přednášky se studujícími diskutovat dané fenomény na základě přečtené literatury, ale v současném systému, který je založen na velkém množství kursů, které musí studující současně absolvovat, se zdá tato snaha nereálná.
Dušan Pavlů, Petr Podlešák: Globální souvislosti marketingových komunikací
Fakulta multimediálních komunikací, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Marketingové komunikace dostaly s globalizací novou možnost – působit díky médiím a elektronické komunikaci na větším prostoru, na větší počet lidí, to vše s větším účinkem. Tímto způsobem také postupují jak v komerčním, tak nekomerční sféře. Podobně jako i v jiných oblastech lidského činění je na tvůrcích komunikátů, zda je použije k dobrému nebo naopak špatnému účelu. V tomto příspěvku je popsán studijní předmět „Globální souvislosti marketingových komunikací“, který je přednášen v rámci magisterského studia na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Jsou zde informace o základní náplni kurzu, metodách výuky a provázanosti s ostatními předměty studijního programu, stejně jako nástin propojení jednotlivých důsledků globalizace a jejich možné ovlivnění pomocí marketingových komunikací – v domácím i celosvětovém měřítku. V závěru autoři uvádí příklady praktického řešení zadaných úkolů studenty.
Pavel Herot: Hlas obhájců přírodního zájmu v mediální agendě konfliktních situací
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita
Média mají zásadní vliv na myšlení a chování veřejnosti, jsou prostředkem k jejímu zapojování. Při konfliktních událostech se navíc stávají nástrojem komunikačního boje s protistranou.Aby si i veřejnost mohla správně vyhodnotit svůj postoj k řešené problematice, je žádoucí, aby žurnalisté věnovali dostatečný a rovnocenný prostor k vyjádření oběma stranám sporu.Další podmínkou je objektivita novináře, při které by se měl ve svých vlastních výrocích oprostit od jakéhokoliv emočního zabarvení. Mnoho konfliktů spojených s životním prostředím je často nejen pro veřejnost, ale i pro novináře příliš odborných a média posléze přinášejí velmi neúplné nebo zkreslené informace.Příspěvek vyhodnocuje úspěšnost mediální prezentace obhájců přírodního zájmu při vybraných sporných situacích: zavádění soustavy Natura2000, popovodňové aktivity spojené se Spolanou Neratovice a.s. a některé jiné. Nástrojem pro vyhodnocení úspěšnosti prezentace ve sdělovacích prostředcích je analýza mediální publicity. Na základě stanovené metodiky nabízí nepředpojaté poznání mediálního obrazu a mediální úspěšnosti zkoumané problematiky.
Klíčová slova
ekologičtí aktivisté, udržitelný rozvoj, analýza mediální publicity, komunikace veřejné správy, komunikace korporací
Josef Nedoma, Lea Nedomová: Environmentalistika a její globální souvislosti
VOŠ Jihlava, VŠE Praha
Nejdůležitějším úkolem, který před lidstvem v současném období globalizace stojí, je naučit se žít moudře, v rámci tolerance přírody a jak předcházet negativním dopadům lidské činnosti na udržení podmínek nutných k zachování života na Zemi.
Při požadavku seznámit studenty VOŠ s těmito normativy vedení školy akceptovalo, že tomu tak bude v nově koncipovaném předmětu environmentalistika, která je založena na nezvratitelných a nezpochybnitelných faktech:
- Lidé jsou součástí přírody.
Učení se od přírody, nikoliv jen o přírodě.
-
Zákony zachování tj. hmoty a energie.
-
Postuláty termodynamiky – závěry z druhé termodynamické věty.
-
Země je uzavřený systém.
-
Život závisí na sluneční energii,
-
Látkové cykly v biosféře.
-
Etické a morální normativy – kvalita legislativy.
Environmentalistika se zabývá problémy globálního charakteru, není totožná s ekologií jako vědeckou disciplinou, environmentalistika je multidisciplinární.!
V příspěvku bude uveden původní tematický plán a názory studentů na předmět.
Klíčová slova: environmentalistika, environmentální výchova, environmentální systém řízení, nezpochybnitelná fakta
