Závěry pracovní skupiny „Vzdělání a věda“

Moderátor: RNDr. Mirka Blažková – FŽP Ústí nad Labem
Zpravodaj: RNDr. Anna Polášková – FaF UK

Přítomní představitelé vysokých škol a dalších organizací z praxe se shodli na následujících závěrech:

(Do textu byly tímto typem písma začleněny důležité věty z textu závěrů ostatních pracovních skupin)

Vzdělání, jehož obsahem je vztah člověka k jeho prostředí (přírodnímu, sociálnímu atd.) a vývoj tohoto vztahu v blízké i vzdálené budoucnosti, představuje velkou příležitost pro inovace ve vzdělávacím systému jako celku. V dalším textu budeme tento typ vzdělání, reflektující okolní svět a bezprostředně reagující na jeho problémy,  nazývat vzděláním pro trvale udržitelný rozvoj.

Prioritou se účastníkům konference jevila změna způsobu, jakým se na různých stupních vyučuje. Vědy o vzájemných interakcích člověka s jeho prostředím by měly být vybaveny mechanismy, jak reflektovat stav okolního světa a reagovat na něj. Těmto mechanismům je potřeba se začít učit velmi brzy – a to odpovídajícími formami výuky:

  • Vzdělání není hromaděním vědomostí, ale uměním je využívat. Studenty je třeba vést k větší flexibilitě, rozhledu, přehledu, umění vyhledávat informace, získávání všeobecného přehledu a získávání dovedností. Tento fakt by měly respektovat všechny obory a stupně škol a zvláště pak soubory požadavků na kvalitu (absolventů, přijatých studentů - tedy přijímací zkoušky atd.); 
  • cílem vzdělání není jen stav světa reflektovat (popisovat) nebo vysvětlovat (hledat skryté souvislosti). Studenti všech oborů a stupňů škol by se měli učit jej též pozitivně ovlivňovat či vstupovat se svým názorem (prostřednictvím práce na projektech, případových studiích, esejích,…) Rozvíjeny by měly být interaktivní formy výuky zaměřené především na umění vytvořit a obhájit si názor, a další aktivní formy výuky, praktické činnosti, výuka v terénu...
  • prohlubující se interakce věda resp. vyučovaná látka – okolní svět by měla mít svůj odraz ve stoupající interakci učitel – student (s využitím diskuse, zpětné vazby, týmové práce atd.);
  • je žádoucí větší komunikace uvnitř společenství studentů (studentské workshopy);
  • pro mezioborový pohled ve výuce je nutná spolupráce a dialog učitelů různých specializací;
  • vysokoškolští studenti by měli být vedeni k samostatné volbě problému a hledání odpovídajících disciplin, které ho objasňují. Pro dosažení tohoto cíle je zásadním předpokladem vytvoření funkčních kreditních systémů na všech vysokých školách;
  • vyhledávání informací a jejich vyhodnocování je důležitou dovedností, kterou je v průběhu studia třeba si osvojit. Vzdělání by mělo reagovat na bouřlivý rozvoj technologií poznání světa a předávání informací (Internet). 

Vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj by se mělo dále obohacovat po stránce obsahové. Vývoj v tomto směru by měl být značně dynamický, a to především pro velmi důrazné požadavky praxe (viz závěry ostatních pracovních skupin):

  • Měla by být podporována výchova ve smyslu celostního vzdělání. V určité formě by základními poznatky o vztahu člověk – prostředí měli být vybaveni studenti všech oborů (ekologická gramotnost);
  • v diskusích (či výzkumu) trvale udržitelného rozvoje stoupá úloha společenskovědních disciplin a vzdělání by mělo na tuto skutečnost reagovat;
  • je nutné rozpracovat či prohloubit mechanismy mezioborové spolupráce, na bázi speciálních oborů umět vyvozovat obecné závěry;
  • pro úspěšné uplatnění absolventů v praxi jsou významné zdánlivě nesouvisející discipliny jako je psychologie, management atd. (bylo by potřeba učit více „soft skills“  - tedy učit mechanismy - a posílit prvky diskuse: chybí dovednosti z oblasti komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů,  týmové práce,
    • systému řízení, dále systémový přístup, manažerské dovednosti, ...);
    • je třeba zvýšit vzdělávání v oblasti občanské výuky, právní výchovy a práva na informace;
    • zvyšuje se potřeba prakticky orientovaného vysokoškolského vzdělání (především vysoké školy netechnického směru připravují absolventy přednostně pro vědu a výzkum a praktické aspekty zanedbávají). Například nedostatečná je v některých oborech výuka projektového řízení, plánování a také znalosti rozpočtu, stanovení priorit a cílů, malé jsou schopnosti analyzovat příčiny problémů či navrhovat opatření, provádět ekonomické hodnocení - počítat náklady, přínosy, hodnocení investic;
    • české vysoké školy nemají studijní směry zaměřené na státní správu. Absolventi vysokých škol žádného oboru nejsou připraveni pro práci na úřadech, nemají právní znalosti, sociální dovednosti, schopnost „dobře úřadovat“. Státní správa by dala přednost spíše výchově dobrých „univerzálních“ úředníků s následnou oborovou specializací (např. na životní prostředí).

    Pro naplnění těchto cílů jsou zapotřebí určité organizační předpoklady:

    • Novým formám výuky musí odpovídat inovované učební texty;
    • nové formy výuky je zapotřebí zavést především do vzdělání učitelů, je třeba však zajistit také celoživotní vzdělávání učitelů a jejich osvětu.
    • součástí vzdělávacího procesu by mělo být celoživotní vzdělávání ve všech oborech;
    • je potřeba prohloubit komunikaci na všech úrovních: ve vztahu k výzkumným institucím a organizacím z praxe, spolupráci mezi různými stupni škol atd.;
    • vzdělávací proces by neměl být izolovaný, naopak, je žádoucí do něj zapojit i další subjekty jako jsou nevládní organizace a celá místní komunita. Vysoké školy by měly spolupracovat se státní správou při konzultování studijní náplně jednotlivých oborů.
    • v dostatečné míře by měly být přístupné možnosti nadstavbového studia s konkrétním praktickým zaměřením (technologie, výrobní postupy apod.).
    • předpokladem pro rozvíjení stávajících oborů i mezioborové spolupráce je dobrá vzájemná informovanost o studijních programech (vysokých škol). V diskusi zazněly jednoznačné požadavky analýzy oborů zaměřených na životní prostředí - předpokladem pro jakoukoli analýzu však je fungující informační systém týkající se vysokoškolského vzdělávání (či obecně vzdělávání příslušného stupně).

    Odpovědi na některé z nastolených výzev mohou nejlépe dát sami vysokoškolští učitelé; jiné problémy jsou v současném systému školství řešitelné prostřednictvím správních institucí (například zajistit fungování informačního systému ve vzdělávání by pravděpodobně mělo MŠMT, neboť je to jeden z klíčových nástrojů pro jeho práci); a další nastíněné otázky lze zodpovědět jen obtížně nebo s velkým úsilím, jaksi „na vlastní pěst“ a „proti proudu“. Účastníci se proto dohodli, že chtějí společně v menších, ad hoc vytvořených, pracovních skupinách rozpracovat některé dílčí otázky, a dále spolu komunikovat, účastnit se široké vzájemné diskuse o problémech obecných (prostřednictvím Internetu či jinými formami). Nejbližším „virtuálním setkáním“ může být dialog o tzv. Bílé knize pro EU v termínu do 15.3.2000 je možné se k ní vyjádřit na serveru www.10milionu.cz, a to individuálně či prostřednictvím těchto závěrů.

     

  • je třeba zvýšit vzdělávání v oblasti občanské výuky, právní výchovy a práva na informace;
  • zvyšuje se potřeba prakticky orientovaného vysokoškolského vzdělání (především vysoké školy netechnického směru připravují absolventy přednostně pro vědu a výzkum a praktické aspekty zanedbávají). Například nedostatečná je v některých oborech výuka projektového řízení, plánování a také znalosti rozpočtu, stanovení priorit a cílů, malé jsou schopnosti analyzovat příčiny problémů či navrhovat opatření, provádět
    Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
    Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
    Naposledy změněno: 18. 05. 2005
    ekonomické hodnocení - počítat náklady, přínosy, hodnocení investic;
  • české vysoké školy nemají studijní směry zaměřené na státní správu. Absolventi vysokých škol žádného oboru nejsou připraveni pro práci na úřadech, nemají právní znalosti, sociální dovednosti, schopnost „dobře úřadovat“. Státní správa by dala přednost spíše výchově dobrých „univerzálních“ úředníků s následnou oborovou specializací (např. na životní prostředí).

Pro naplnění těchto cílů jsou zapotřebí určité organizační předpoklady:

  • Novým formám výuky musí odpovídat inovované učební texty;
  • nové formy výuky je zapotřebí zavést především do vzdělání učitelů, je třeba však zajistit také celoživotní vzdělávání učitelů a jejich osvětu.
  • součástí vzdělávacího procesu by mělo být celoživotní vzdělávání ve všech oborech;
  • je potřeba prohloubit komunikaci na všech úrovních: ve vztahu k výzkumným institucím a organizacím z praxe, spolupráci mezi různými stupni škol atd.;
  • vzdělávací proces by neměl být izolovaný, naopak, je žádoucí do něj zapojit i další subjekty jako jsou nevládní organizace a celá místní komunita. Vysoké školy by měly spolupracovat se státní správou při konzultování studijní náplně jednotlivých oborů.
  • v dostatečné míře by měly být přístupné možnosti nadstavbového studia s konkrétním praktickým zaměřením (technologie, výrobní postupy apod.).
  • předpokladem pro rozvíjení stávajících oborů i mezioborové spolupráce je dobrá vzájemná informovanost o studijních programech (vysokých škol). V diskusi zazněly jednoznačné požadavky analýzy oborů zaměřených na životní prostředí - předpokladem pro jakoukoli analýzu však je fungující informační systém týkající se vysokoškolského vzdělávání (či obecně vzdělávání příslušného stupně).

Odpovědi na některé z nastolených výzev mohou nejlépe dát sami vysokoškolští učitelé; jiné problémy jsou v současném systému školství řešitelné prostřednictvím správních institucí (například zajistit fungování informačního systému ve vzdělávání by pravděpodobně mělo MŠMT, neboť je to jeden z klíčových nástrojů pro jeho práci); a další nastíněné otázky lze zodpovědět jen obtížně nebo s velkým úsilím, jaksi „na vlastní pěst“ a „proti proudu“. Účastníci se proto dohodli, že chtějí společně v menších, ad hoc vytvořených, pracovních skupinách rozpracovat některé dílčí otázky, a dále spolu komunikovat, účastnit se široké vzájemné diskuse o problémech obecných (prostřednictvím Internetu či jinými formami). Nejbližším „virtuálním setkáním“ může být dialog o tzv. Bílé knize pro EU v termínu do 15.3.2000 je možné se k ní vyjádřit na serveru www.10milionu.cz, a to individuálně či prostřednictvím těchto závěrů.

Kontakt

Univerzita Karlova
Centrum pro otázky životního prostředí
José Martího 407/2
160 00 Praha 6

tel.: +420 220 199 460

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Jak k nám

Ochrana osobních údajů

Informace o ochraně osobních údajů

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

Mgr. Jan Jindra
E-mail: gdpr@cuni.cz
Telefon: +420 224 491 740