Zpravodaj: Ing. Jiří Dlouhý
1) Jak by státní správa měla chápat a oceňovat environmentální vzdělávání a principy trvale udržitelného rozvoje
Podkladem pro vzdělávání k trvale udržitelnému rozvoji obyvatel na všech stupních by měla být Agenda 21. I po reformě státní správy a vzdělávacího systému by měla být stanovena jasná odpovědnost vedení jednotlivých stupňů škol za environmentální vzdělávání a vzdělávání k trvale udržitelnému rozvoji. Musí být zachovány cesty, jak toto vzdělávání prosadit. Účastníci vidí potřebu, aby se MŠMT podstatně hlouběji a systematičtěji zabývalo touto problematikou a hledalo cesty uplatnění vzdělávání k TUR na všech stupních škol.
2) Jakým způsobem by mělo být začleněno vzdělávání k TUR do vzdělávání státní správy?
Základem podkladem pro vzdělávání státní správy k trvale udržitelnému rozvoji by opět měla být Agenda 21. Je třeba aby jednotlivé sektory plnily vládní usnesení č. 601/99, a do tohoto vzdělávání zařadily i vzdělávání k trvale udržitelnému rozvoji. Napomoci by měl vznikající státní program environmentální osvěty, vzdělávání a výchovy.
3) Připravují vysoké školy kvalitní pracovníky pro státní správu
České vysoké školy nemají studijní směry zaměřené na státní správu, což účastníci považují za chybu. Absolventi vysokých škol žádného oboru nejsou připraveni pro práci na úřadech, nemají právní znalosti, sociální dovednosti, schopnost „dobře úřadovat“. Státní správa by dala přednost spíše výchově dobrých „univerzálních“ úředníků s následnou specializací např. na životní prostředí.
Vysoké školy netechnického typu připravují absolventy přednostně pro vědu a výzkum a málo jsou orientovány na praxi. Vysoké školy doposud nejsou vystaveny tlaku konkurence, mají dostatečný převis zájemců. Vysoké školy nespolupracují se státní správou při konzultování studijní náplně jednotlivých oborů.
Nejjednodušším řešením této problematiky by mohlo být zavedení mezioborového studia zaměřeného na státní správu.
4) Připravují školský systém kvalitní absolventy pro praxi
Doporučujeme daleko více ve školském systému naplňovat zásadu „otevírání mysli, ne naplňování mysli“ - studenty vést k větší flexibilitě, rozhledu, přehledu, umění vyhledávání informací, získávání všeobecného přehledu a získávání dovedností. Měla by být podporována výchova ve smyslu celostního vzdělání. Součástí vzdělávacího procesu by mělo být celoživotní vzdělávání. Zároveň by měly v dostatečné míře být přístupné možnost nadstavbového studia s konkrétním praktickým zaměřením (technologie, výrobní postupy apod.).
5) Jaké má být budoucí zaměření a plánování konferencí
Podobný typ konference považují účastníci za velice užitečný, termín konání musí vycházet z kapacitních možností a potřeb.
Do budoucna považujeme za užitečné pozvat daleko více zástupců organizací, které mají pravomoci – personální obory všech ministerstev, úředníky z praxe. Vhodné by bylo poslat předem účastníkům co nejvíce podkladových materiálů. Dát více času pracovním skupinám, a zaměřit je na užší konkrétní problémy.
6) Jaká má být další komunikace účastníků konference
Pro informování účastníků nejsou zapotřebí tištěné materiály, vhodné je rozesílání textů e-mailem. Pro informování veřejnosti lze využít existující elektronické a jiné zpravodaje.
Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu
Copyright © 2003 Centrum pro otázky životního prostředí UK
