Prakticky všechny naše výzkumné a další aktivity poskytují výsledky, které mají význam pro veřejnou politiku, jsou tzv. „policy relevant“.
Od jejího založení v r. 2003 se Centrum podílí na činnosti Rady vlády pro udržitelný rozvoj především přímou účastí na práci v samotné Radě a v některých jejích orgánech (Výbor pro strategii, Pracovní skupina pro indikátory). Jedním z požadavků Strategie udržitelného rozvoje ČR z r. 2004 a rovněž i Strategického rámce udržitelného rozvoje z r. 2010 je pravidelné předkládání Situačních zpráv, založených na indikátorech. Centrum editovalo až dosud všechny Zprávy (tj. v letech 2006, 2008, 2011 a 2013).
Při výzkumu indikátorů environmentální udržitelnosti je cílem aplikace indikátorů pro posuzování stavu a vývoje životního prostředí a udržitelného rozvoje v České republice a tvorbě či hodnocení strategických dokumentů. Centrum v této oblasti spolupracuje sMinisterstvem životního prostředí, Českou environmentální informační agenturou CENIA, sRadou vlády pro udržitelný rozvoj, sČeským hydrometeorologickým ústavem, s Národní sítí zdravých měst rámci v rámci Místní Agendy 21 a s Magistrátem hlavního města Prahy. Systematičtější spolupráce se rozvíjí s Českým statistickým úřadem na hodnocení „zeleného růstu“ v České republice. V mezinárodním měřítku Centrum spolupracovalo na několika projektech s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a s Pracovní skupinou OECD pro environmentální výhledy. Cílem spolupráce bylo zhodnotit význam vybraných environmentálních indikátorů pro analýzy a reporting v daných politických uskupeních. Významná byla spolupráce s OSN na Summitu Rio+20 při přípravě semináře k využití inovativních přístupů a indikátorů pro hodnocení rozvoje společnosti. Ve spolupráci s Evropským statistickým úřadem (Eurostat) v Lucemburku se Centrum podílí na přípravě metodiky analýzy materiálových toků, která je postupně aplikována v rámci Evropské unie.
V oblasti analýzy spotřeby se Centrum věnuje faktorům, které ovlivňují spotřebu environmentálně významných statků, jakými jsou například energie, pitná voda, nebo bio-potraviny, volbě dopravního prostředku a mobilitě obecně nebo pořízení úsporných technologií. Cílem našich analýz je zjistit nejen determinanty poptávky, kterými jsou hlavně změny cen a důchodu, ale také jaký je potencionální efekt měkkých nástrojů politik, jakým je poskytování informací o dopadu spotřeby na životní prostředí, užití eko značení nebo přesvědčování.
Díky makro modelům, které Centrum ve svých výzkumech rozvíjí, jsme schopni posuzovat dopady některých národních politik a regulací na ekonomiku, zaměstnanost, distribuci a nerovnosti příjmů, na životní prostředí nebo na palivový a technologický mix. Výsledky poskytují politikům jako i dalším aktérům užitečné informace o možných dopadech zvažovaných alternativ nástrojů a opatření, jako například změny zdanění energií, regulace skleníkových plynů, nebo zvýšení zpoplatnění znečisťujících látek vypouštěných do ovzduší. Díky těmto dovednostem se například Centrum také významně podílelo na přípravě odborných podkladů pro přípravu konceptu ekologické daňové reformy a bylo mezi lety 2003 až 2007 součástí řady Meziresortních a expertních pracovních skupin založených s cílem nalézt konsensuální a odborně podložený koncept této daňové reformy.
Politika může být dlouhodobě úspěšnou, když bude stavět na nástrojích a opatřeních, které jsou přijatelné veřejností. V poslední době se proto Centrum věnuje výzkumu podpory a přijatelnosti politik, konkrétně analyzujeme, které atributy politik nebo adaptačních opatření jsou pro lidi přijatelnější.
Výsledky analýzy dopadů ekonomických činností na životní prostředí a lidské zdraví a jejich následné kvantifikace v peněžních jednotkách (tzv. externí náklady), které vznikly v rámci mezinárodních projektů, na jejichž řešení se Centrum od roku 2002 aktivně spolupodílelo, jsou využívány orgány Evropské Komise i v ČR při přípravě řady směrnic a dalších závazných ustanovení. S cílem posuzovat náklady a přínosy investičních projektů a politik v České republice komplexněji, Centrum připravilo metodiky pro kvantifikaci externích nákladů (tzv. environmentálních škod) pro oblast výroby energie a dopravy.
Centrum je jedním z mála pracovišť ve střední a východní Evropě, které se dlouhodobě věnuje oceňování široké škály netržních statků a služeb; ocenili jsme například rekreační funkce lesa, kvalitu vod nebo riziko záplav, hodnotu cestovního času nebo obtěžování hlukem, pracovní rizika nebo rizika respiračních nemocí, odvodili jsme hodnotu pro riziko rakoviny, infertilitu, dopady na rozvoj dítěte nebo riziko předčasného úmrtí. Bez vyjádření těchto efektů v penězích se tyto dopady nemohou objevit v analýze nákladů a přínosů nebo v analýze dopadů regulací (RIA) a tím mají větší šanci být v rozhodovacím procesu opomenuty.
Centrum bylo ustaveno v rámci konsorcia předních evropských vědeckých týmů jedním z kontraktorů s DG ENV pro provádění konzultací a ekonomických analýz dopadů politik životního prostředí a udržitelného rozvoje (2011+) a s DG CLIMA pro konzultace politik a posuzování dopadů spojených se změnou klimatu (2012+). V současnosti koordinuje projekt pro Evropskou chemickou agenturu (ECHA) s cílem poskytnout politicky relevantní peněžní hodnoty nemocí a zdravotních rizik vyvolaných expozicí chemickým látkám regulovanými Nařízením REACH.
Spolupráce na výzkumu probíhá se zahraničními organizacemi – Eurostatem, OECD, SCOPE, EEA nebo s řadou zahraničních univerzit a výzkumnými centry. V rámci mezinárodní spolupráce Centrum pomáhá rozvíjet metodické přístupy i v jiných zemích Evropy (např. Slovensko, Kosovo, Turecko, Egypt, Tunisko, Maroko).
Významnější aktivity z minulosti
Na začátku 90. let se Centrum podílelo na činnosti Národního klimatického programu, který zpracoval rozsáhlou studii nazvanou „Územní studie klimatické změny pro Českou republiku“, jejíž výsledky se staly základním podkladem pro veškeré další materiály, které se v ČR zpracovávají v souvislosti s naší účastí v Rámcové úmluvě o změně klimatu.
Z pověření MŽP vypracovalo Centrum v roce 1995 ve dvou variantách základní strategický koncept Státní politiky životního prostředí, jenž se stal východiskem první Státní politiky ŽP České republiky.
V letech 1994–1998 zajišťovalo Centrum českou část mezinárodního projektu „Fotochemické znečištění ovzduší Prahy“, ve kterém bylo, díky financování Asahi Glass Foundation, provedeno srovnání metod měření přízemního ozónu a podrobně monitorována situace v letním období na území Prahy. Závěrem projektu byla konkrétní doporučení, která byla předána zástupcům ČHMÚ a pražského Magistrátu a která se stala základem rozsáhlého souboru dnes zavedených měření a následných opatření.
V roce 2000 připravilo Centrum publikaci „The Czech Republic 2000: Environment a Quality of Life after Ten Years of Transition“. Jejím cílem bylo prezentovat společenský vývoj v České republice v posledním období pomocí klíčových ukazatelů. Řada ukazatelů byla porovnávána i s průměrnými hodnotami patnácti členů Evropské unie; pokrok a přiblížení České republiky Unii byly velmi zřetelné. Publikace byla distribuována všem zastupitelským úřadům České republiky v Evropě a významně přispěla k úspěchu vyjednávání o vstupu ČR do Evropské unie.
V roce 2002 byl dokončen rozsáhlý projekt „K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek“, jehož řízení a realizace byla Centru svěřena Ministerstvem zahraničních věcí. Tento čtyřletý projekt byl financován Programem OSN pro rozvoj (UNDP) v rámci spolupráce OSN – Česká republika. Jedním z jeho výsledků byla vůbec první verze Strategie udržitelného rozvoje České republiky.
