Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

V každém případě vítáme, když studenti navrhují vlastní témata, na kterých chtějí v doktorském studiu pracovat. Studijní směry, pro které je doktorský program Environmentální studia otevřen, jsou popsány v úvodní kapitole v odstavci "Cíle studia". Žádaná výzkumná povaha prací je charakterizována tamtéž.

Tipy na témata disertačních prací, které by naši školitelé chtěli/mohli vést viz níže. 

1.     OKRUH: Socio-ekonomický metabolismus

1.1.Socio-ekonomický metabolismus: Vývoj a aplikace indikátorů energo-materiálových toků

(PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Výzkum je zaměřen na hodnocení zátěže prostředí, ke které dochází při využívaní přírodních zdrojů – materiálů.  Základním přístupem je zde metodika nazývaná analýza materiálových toků (tzv. MFA). Smyslem práce je další vývoj a především využití existujících účtů a indikátorů materiálových toků v analýzách, kdy se zkoumá např. materiálová náročnost, přenos zátěže způsobené materiálovými toky do zahraničí, dematerializace atd.

 2.     OKRUH: Služby přírody

2.1. Výzkum indikátorů pro hodnocení ekosystémových služeb a kvality lidského života a posouzení jejich validity

(PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Lidstvo bylo vždycky závislé na službách, které mu poskytovala biosféra a její ekosystémy. Poptávka po ekosystémových službách je v současné době tak vysoká, že se stávají pravidlem kompromisy v poskytování těchto služeb. Problém, který představuje rostoucí poptávka po ekosystémových službách, vyplývá ze stále vážnějšího narušení schopnosti ekosystémů tyto služby poskytovat. Degradace ekosystémových služeb má mnoho příčin, včetně nadměrné poptávky po ekosystémových službách vyplývající z ekonomického růstu, demografických změn a individuálního rozhodování. Práce se zaměří na zkoumání vazeb mezi ekosystémovými službami a kvalitou lidského života. Východiskem pro operacionalizaci obou těchto kategorií bude koncepční rámec navržený v rámci mezinárodního výzkumu Millennium Ecosystem Assessment. Smyslem je navrhnout metody, které by vedly k tvorbě indikátorů vhodných pro účely hodnocení.

3.      OKRUH: Vztah životního prostředí a zdraví

3.1. Význam užšího kontaktu s přírodou v léčebných a resocializačních praktikách

(doc. Ing. Karel Müller, CSc., Fakulta humanitních studií UK)

Cílem výzkumu, který by byl spíše vázán na medicínské a rehabilitační zkušenosti, by bylo vyhodnocení těchto praktik s ohledem na problém identity moderního člověka, ztráty orientace, tlaku k návykovosti, kolapsu očekávání a ochromení potenciálu jednání. Téma by se specifikovalo podle praktické a badatelské zkušenosti případného zájemce.

 4.     OKRUH: Uplatnění sociologických přístupů

4.1. Formy a prostředky sociálního sdružování při řešení environmentálních projektů: úloha situovaných aktérů, komunikace a koordinace uvnitř sociálních seskupení, vymezování k seskupením s alternativními přístupy, vliv regulativního prostředí na řešení konfliktů a formování sociálního konsensu

(doc. Ing. Karel Müller, CSc. Fakulta humanitních studií UK)

Cílem výzkumu je sledovat a analyzovat způsoby přípravy a projednávání projektů s environmentálními důsledky, specifikovat klíčové aktéry veřejného projednávání, způsoby zdůvodňování jejich tvrzení a poznávacích nároků a jejich diskursivní pozadí; pozornost bude soustředěna na sledování souvislosti technických, ekonomických a sociálních hledisek, na konfrontaci odborných a občanských poznávacích nároků.

4.2. Demografický a sociálně stratifikační potenciál ekologických hnutí v ČR

(doc. Ing. Karel Müller, CSc., Fakulta humanitních studií UK)

Cílem výzkumu bude analýza sociálních parametrů ekologických hnutí podle demografických, stratifikačních, etnických, urbánních aj. sociálních hledisek. Jejím výsledkem bude zpracování „sociální mapy“ těchto hnutí v ČR.

 5. OKRUH: Řešení výzkumných témat využitím environmentální ekonomie

5.1. Ekonomický pohled na princip předběžné opatrnosti

(doc. Ing. Petr Šauer, CSc., Fakulta národohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze)

Cílem výzkumu budou analýza nákladů a přínosů spojených s realizací tohoto principu, otázka optimální míry předběžné opatrnosti v oblasti životního prostředí a  politicko-ekonomické souvislosti tohoto principu.

5.2. Hodnocení přínosů ze změny environmentálních statků a služeb

(Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Ing. Jan Melichar, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Cílem výzkumu je kvantifikace ekonomické hodnoty environmentálních statků a služeb prostřednictvím netržních metod oceňování (přístupů odhalených a vyjádřených preferencí nebo jejích kombinací). Předmětem výzkumu může být ekonomické hodnocení environmentálních změn ex ante nebo ex post, rozvoj metod benefit transferu, aplikace meta-regrese/analýzy, rozvoj ekologických a antropocentrických konceptů hodnocení biodiverzity včetně odhadu hodnot biodiverzity a ekosystémových služeb. Kromě aplikace metod podmíněného hodnocení nebo výběrového experimentu může být výzkum postaven na aplikaci metody cestovních nákladů nebo směřovat k ocenění hodnot environmentálních atributů na různých trzích (nemovitostí, práce) nebo u různých komodit pomocí modelu hédonické ceny. Předností empirického výzkumu je řešení některého z metodologických nebo teoretických problémů spojených s oceňováním. Provedení empirického výzkumu předpokládá provedení odpovídající kvantitativní (statistické, ekonometrické) analýzy. Studium se může také zaměřit na teoretické, metodologické a konceptuální otázky pojetí oceňování a (ekonomické) hodnoty. Výzkum vychází zejména z přístupů environmentální ekonomie ideálně v propojení s dalšími vědnými disciplínami (např. sociologie, přírodní vědy).

5.3. Vztah životního prostředí a (zdravotních) rizik z pohledu společenských věd

(Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Cílem výzkumu je ocenění dopadů na lidské zdraví a nepohodlí (například z hluku) prostřednictvím netržních metod ocenění (metody ochoty platit). Předmětem výzkumu mohou být i ne-zdravotní rizika spojené s environmentálními problémy, včetně výzkumu percepce zdravotních nebo jiných rizik spojených se stavem životního prostředí. Výzkum může vycházet z přístupů environmentální ekonomie (oceňování) nebo v kombinaci s přístupy jiných společenských věd jako sociální psychologie nebo sociologie.

5.4. Chování, spotřeba a životní prostředí

(Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Předmětem výzkumu je chování individuí včetně analýzy spotřeby environmentálně příznivých (například biopotraviny) nebo environmentálně nepříznivých komodit (např. energie). Výzkum se může zaměřit jednak na spotřebitelské vzorce chování (např. instalace environmentálně přijatelných technologií nebo úsporné chování), na analýzu poptávky domácností (například po energiích, dopravě, (bio-)potravinách, vodě atp.), adaptační chování domácností, například na změny klimatických podmínek, nebo na efekty určité politiky nebo individuální volby na dlouhodobou spotřebu včetně analýzy tzv. „rebound“ efektu. Kromě zaměření se na chování spotřebitelů může student zvolit také analýzu chování ekonomických subjektů (firem, odvětví). Předpokládá se aplikace přístupů environmentální ekonomie podpořena aplikací statistických a ekonometrických přístupů.

5.5. Životní prostředí, nerovnost a distribuce

(Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Předmětem je analýza nerovností a distribuce v oblasti životního prostředí, která může pokrývat řadu oblastí a to od dostupnosti nebo užívání tzv. veřejných statků (např. městské zeleně, parků, chráněných přírodních území, atp.), přes distribuci environmentálních služeb (jako např. dodávky pitné vody, možností separace odpadu, dostupnosti veřejné dopravy atd.), nebo až po distribuci znečištění. Předpokládá se aplikace kvantitativních metod výzkumu.

5.6. Nástroje environmentální regulace a analýza jejich dopadů

(Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Ing. Jan Melichar, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Výzkum se může věnovat řešení problémů, které souvisí s efektivním nastavením regulace a hodnocením efektivnosti projektů, včetně problematiky kvantifikace externích nákladů například v energetice a dopravě, aplikací environmentální CBA nebo RIA, nebo nákladové efektivnosti opatření na snížení znečištění. Výzkum se může zaměřit také na samotné fungování jednotlivých nástrojů (např. optimalizaci vstupních poplatků nebo zavedení experimentálních aukcí na prodej povolenek v oblasti ochrany přírody, analýzu fungování daní, poplatků nebo převoditelných práv atp.). V neposlední řadě se výzkum může týkat dopadů regulace, například řešit jak dopadne určitá regulace nebo jiný exogenní šok na jednotlivé skupiny domácností (včetně rozvoje mikrosimulačních modelů), nebo na ekonomiku (např. přes rozvoj modelů dílčí nebo obecné rovnováhy).

5.7. Zelený růst? Decoupling, EKC, ekonomická udržitelnost

(Mgr. Milan Ščasný, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Předmětem výzkumu je kvantitativní analýza vztahu vývoje ekonomiky a stavu životního prostředí prostřednictvím testování hypotézy Environmentální Kuznetsovy křivky. Práce se může také zaměřit na problematiku měření ekonomické udržitelnosti zejména přes teoreticky odůvodněné indikátory udržitelnosti (např. Genuine Savings) a kritické zhodnocení úprav agregátů národních účtů (např. vyčerpávání zdrojů, obranné výdaje, externality) nebo tvorby alternativních indikátorů.

6. OKRUH: Společensky naléhavá problematika veřejné politiky

6.1. Společenská účinnost environmentálních indikátorů

(prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Dopad informací na podobu veřejného vnímání velmi záleží na načasování. Například důležité ekonomické indikátory (mezi nimi především údaje o HDP) mají velký vliv na společnost také díky tomu, že metodika jejich výpočtu umožňuje informaci téměř „v reálném čase“. Naproti tomu environmentální indikátory mají až dosud zpravidla velké zpoždění. V současné době jsou některé z environmentálních indikátorů vnímány jako velmi důležité, avšak díky tomuto zpoždění jejich společenská účinnost je omezena. Týká se to například emisí skleníkových plynů, které jsou mnohdy podkladem pro důležitá politická rozhodnutí.

6.2. Využití indikátorů pro monitorování energetické legislativy

(prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

V souvislosti se změnou klimatu se velká pozornost věnuje postupné transformaci celého energetického systému. Potřeba spolehlivých indikátorů, které by postihly implementaci energetické legislativy a naplňování cílů energetických koncepcí, je zřejmá, avšak až dosud nejsou plně k dispozici. Předmětem výzkumu by měla být konstrukce vhodných indikátorů, které by bylo možno naplnit spolehlivými daty, a zároveň mají potřebnou vypovídací schopnost.

7. OKRUH: Právní aspekty vztahu k životnímu prostředí

8. OKRUH: Zkoumání environmentálně inspirovaných témat z pohledu filosofických, antropologických a historických disciplín

9. OKRUH: Výzkum specifických informací, které kvantitativními metodami charakterizují vztah mezi životním prostředím a lidskou činností

9.1. Hodnocení vazeb mezi ukazateli socio-ekonomického rozvoje a environmentální udržitelnosti (vývoj metodiky s využitím statistických metod)

(PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Rozvoj v jednotlivých oblastech by se neměl dít na úkor oblastí jiných, které mohou mít zásadní vliv na kvalitu lidského života. Z toho důvodu je snahou dosáhnout co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem, sociální soudržností a ochranou životního prostředí. Aby to bylo možné, je třeba specifikovat, jaké oblasti vývoji mohou stát proti sobě, pochopit zákonitosti těchto vazeb a s využitím statistických metod vyjádřit jejich sílu. Toto vyjádření poslouží pro analýzu minulých trendů různých socio-ekonomických a environmentálních veličin, modelování jejich dalšího vývoje a pro návrh opatření vedoucích ke sladění vývoje v různých oblastech lidské činnosti.

9.2. Analýza možností zahrnutí objektivních a subjektivních ukazatelů kvality života do národních systémů sběru a prezentace statistických dat

(PaedDr. Tomáš Hák, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí UK)

Řada mezinárodních institucí (např. OECD, OSN, Evropská komise) se v poslední době zabývá otázkou, jakým způsobem měřit pokrok lidské společnosti, a to nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska sociálního a z hlediska dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Poslední výzkumy naznačují, že jedním z hlavních cílů rozvoje lidské společnosti by mělo být zvyšování kvality života. Cílem této práce je navrhnout konzistentní systém sledování objektivních a subjektivních ukazatelů kvality života a na příkladu ČR otestovat možnosti jeho zahrnutí do národních systémů sběru a prezentace statistických dat. 

10. OKRUH: Řešení otázek spojených se vzděláváním pro udržitelný rozvoj