Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

Studijní program Environmentální studia uskutečňuje Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze (FHS UK) ve spolupráci s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze (COŽP UK).

Studijní program má jediný, stejnojmenný, studijní obor.

Kód studijního programu STUDPROG: P1602; kód studijního oboru KKOV: 6107T013.

Absolventům bude udělován titul „doktor“ – Ph.D.

Standardní doba studia činí 3 roky.

Studijní program je uskutečňován jak ve formě prezenční, tak kombinované.

Cíle studia

Cílem doktorského studijního programu je poskytnout absolventům magisterských studijních programů kvalitní vzdělání v jednom z vědeckých a výzkumných směrů environmentálních studií, vymezených níže. 

Socio-ekonomický metabolismus

Socio-ekonomický systém závisí na neustálém průtoku materiálů a energie, který umožňuje jeho reprodukci a vývoj v čase. Tato závislost může být chápána jako ekvivalent k biologickému metabolismu, k závislosti organizmu na tocích látek a energie v přírodě. Na rozdíl od chápání v biologii však socio-ekonomický metabolismus výrazně ovlivňuje sociální a ekonomická struktura lidské společnosti a její vzorce výroby a spotřeby, které formují objem a strukturu využívání materiálů stejně jako objem a strukturu odpadních materiálových toků. Socio-ekonomický metabolismus je důležitým předpokladem pro rozvoj moderní společnosti a současně hlavním důvodem pro neudržitelnost rozvoje. Popis a analýza antropogenních energo-materiálových toků na různých úrovních jsou hlavní náplní tohoto výzkumného směru.

Služby přírody

Významnou inspirací pro doktorský program jsou výsledky rozsáhlého projektu Millennium Ecosystem Assessment[1], na němž se podíleli prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., a Dr. Tomáš Hák, Ph.D, z Centra pro otázky životního prostředí (COŽP). Na ekosystémy, na celou přírodu životu i neživou se nahlíží jako na zdroj statků a služeb, bez kterých by nebyl možný život lidské společnosti. Projekt otevřel celou řadu nových otázek zabývajících se vztahem ekosystémových služeb a kvality lidského života, strategiemi odpovědí na změny ekosystémů ve sféře sociální, právní, politické, ekonomické, technologické.

Zásadní problémové okruhy pokrývající tuto problematiku jsou tři:

  1. Služby a statky „zásobovací“, např. poskytování potravin, dřeva, vlákna, biochemikálií, ale i vody.
  2. Služby „regulační“, jako je např. regulace klimatu, samočisticí schopnost atmosféry a vody.
  3. Služby „kulturní“, např. rekreace, estetická a duchovní inspirace.

Vztah životního prostředí a zdraví

Vliv na zdraví je nejdůležitějším a zároveň nejobtížněji kvantifikovatelným dopadem znečištění a jiného poškození životního prostředí. Přes řadu úspěšných výsledků z posledních let stále kriticky chybí zaručené kvantitativní informace. Výzkum může navázat na již ukončený rozsáhlý dlouhodobý vědecký Program Teplice, kterého se zúčastnilo v minulosti COŽP. V současnosti probíhají další práce stejného zaměření na Ostravsku a jinde pod vedením člena Oborové rady MUDr. Radima Šráma, DrSc. V rámci COŽP UK se uskutečňuje ekonomicky a sociologicky orientovaný výzkum oceňování zdravotních parametrů a postojů k nim.

Uplatnění sociologických přístupů

Na úrovni individua se nejčastěji zkoumají vzorce chování s příznivým nebo naopak nepříznivým dopadem na životní prostředí (spotřeba, dopravní chování atd.), hodnotové orientace jednání ve vztahu k životnímu prostředí a jeho možným přeměnám (stav a dynamika environmentálního vědomí). Klíčovým tématem v této perspektivě je zkoumání různých forem diskurzů uplatňovaných při veřejné legitimizaci problémů životního prostředí a jejich vlivu na možnou reorientaci (reflexivitu) institucí. Sociologické metody a poznatky umožňují zkoumat problémy  životního prostředí také v jejich závislosti na strukturních faktorech (podle rozdělení moci a z toho plynoucích zájmů, technicko-výrobních či industriálních struktur, povahy sociální organizace, sociálních a vzdělanostních nerovností). Výsadní možnosti sociologických přístupů se týkají zkoumání socializačních procesů a tvorby sociálních skupin zejména ve vztahu k problémům životního prostředí, které se týkají implementace rozsáhlých technických projektů a vyjasňování jejich sociálních důsledků a rizik (včetně negativních dopadů na lidské zdraví, životní prostředí a sociální nerovnosti ve společnosti), hledání alternativních řešení jak v rámci technických projektů, tak i ve formách sociálních praktik. Mezi výzkumné otázky ve výše uvedených přístupech sociologického zkoumání může patřit: Jakým způsobem jsou vnímána rizika? Mění lidé své jednání v důsledku tematizace environmentálních rizik? Jakým způsobem společnosti „normalizují“ environmentální rizika? Jaké jsou hnací síly změny chování k životnímu stylu s příznivějšími dopady na trvale udržitelný rozvoj lidských společností?

Řešení výzkumných témat využitím environmentální ekonomie

Vychází z ekonomie hlavního proudu. Mezi výzkumné okruhy studia patří:

i) teoretické a metodologické problémy metod netržního oceňování včetně aplikace některé z metod pro ocenění určité změny blahobytu;

ii) analýza chování a/nebo spotřeby jedinců nebo domácností, případně firem;

iii) analýza dopadů regulace, které mohou zahrnovat účinnost nástroje regulace, distribuční efekty nebo dopady na ekonomiku; předmětem studia může být rozvoj modelů nabídky nebo poptávky, dílčí rovnováhy nebo obecné rovnováhy;

iv) analýza distribučních dopadů a měření nerovností včetně rozvoje mikro-simulačních modelů;

v) analýza vztahu mezi indikátory ekonomického výkonu a tlaky, stavy nebo dopady na životní prostředí, včetně testování hypotézy Environmentální Kuznetsovy křivky;

vi) teorie a praxe aplikace analýzy nákladů a přínosů včetně otázek kvantifikace přínosů a externalit, mezičasové optimalizace a vážení efektů.

Mezi výzkumné oblasti, které nejsou v ČR dostatečně pokryty, patří ekonomie přírodních zdrojů nebo rozvoj integrovaných modelů posuzování včetně diskuse diskontování a vážení efektů. Studium předpokládá od kandidáta, že bude provádět kvantitativní empirický výzkum nebo bude rozvíjet teorii a/nebo přispěje k řešení metodologických problémů relevantních k výše uvedeným výzkumným okruhům. Aplikace interdisciplinárního studia – postaveného na ekonomických a sociologických teoriích a metodách – je velice vítána zejména ve výzkumných oblastech i) a ii). Kandidát je také povzbuzován k interdisciplinárnímu přístupu při aplikaci makro modelů, například energetických (oblast iii)).

Společensky naléhavá problematika veřejné politiky

Předmět zájmu je stále poměrně nový, svojí komplexností mimořádně složitý a nutně vyžaduje mezioborovou spolupráci (politologie, právo, sociologie). Hlavními směry výzkumu jsou analýzy příležitostí a překážek při prosazování udržitelného rozvoje v rámci veřejné politiky a analýzy účinnosti různých nástrojů implementace udržitelného rozvoje (problematika tzv. mixed policy). Zkoumány jsou rovněž inovativní přístupy k tvorbě a prosazování koncepce udržitelného rozvoje v rámci veřejné politiky, případně i mimo ni.

Právní aspekty vztahu k životnímu prostředí

Absolventi oboru Environmentální studia měli umět navrhovat základní způsoby začleňování výsledků svého studia do praxe, a to odkazem na doporučenou právní úpravu ve specifikované oblasti (zejména se bude týkat druhů správních předpisů, ale může zahrnout i jiné oblasti – jako trestní nebo občanské právo). Kromě toho by měli doporučit i mechanismy zavádění výsledků studií do praxe včetně institucí, do jejichž kompetence by tato činnost měla patřit, v členění na státní a nestátní organizace.

Zkoumání environmentálně inspirovaných témat z pohledu filosofických, antropologických a historických disciplín

Důležitou otázkou je například analýza hodnotových systémů současné společnosti, jejich změn přinášených procesem globalizace a výzvou udržitelného rozvoje. Mnozí autoři považují za nutné přinést zejména etická východiska, jež by byla adekvátní současné potřebě velké společenské změny směrem k udržitelnosti. S tím může být spojena revize řady paradigmat týkajících se vztahů člověka k přírodě. Tématem mohou být i otázky z okruhu intenzivně se rozvíjející environmentální historie.

Výzkum specifických informací, které kvantitativními metodami charakterizují vztah mezi životním prostředím a lidskou činností

Práce budou zaměřeny na rozvoj teoretických základů (konceptů) a metodik stanovení indikátorů. Pozornost se zaměří na výzkum a vývoj agregovaných ukazatelů – problémem zde není pouze nedostatek nebo nízká kvalita dat, ale především metodologické nedostatky. Pro smysluplnou agregaci dat je nutný multidisciplinární a interdisciplinární přístup (mezi obory přírodovědnými včetně statistiky, a společenskými, zejména ekonomií a sociologií). Výzkum v doktorském studiu bude věnován analýze současných indikátorů a vývoji nových typů indikátorů. COŽP UK je v tomto oboru jedním z mezinárodně uznávaných předních pracovišť.

Řešení otázek spojených se vzděláváním pro udržitelný rozvoj

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj navazuje na tradici environmentálního vzdělávání, avšak v souladu s vývojem koncepce udržitelného rozvoje je jeho obsah podstatně rozšířen. Základní otázkou je, jak vůbec pojmout tento typ vzdělání v rámci stávajících zavedených programů, vědeckých disciplín a dalších běžně využívaných vzdělávacích rámců. Celá řada velmi důležitých problémů je otevřena, především jak naplnit obecnou potřebu seznámit žáky a studenty na všech úrovních škol se základní koncepcí udržitelného rozvoje a co vůbec jsou klíčové elementy této koncepce. Zásadním problémem je, jak využít stávající disciplíny tak, aby přinášely též informace (případně formovaly postoje) ve vztahu k udržitelnému rozvoji a jak sestavit obsah a metody vzdělání pro udržitelný rozvoj pro různé obory vzdělávání (technické, přírodovědné, lékařské, společenskovědní). Výzkum naváže na dlouhodobé aktivity COŽP UK v této oblasti.

Cílem programu Environmentální studia je, ve výše uvedených okruzích, poskytnout konceptu udržitelného rozvoje oporu ve formě výzkumu vedeného vědeckou metodou. Důležitým aspektem programu je interdisciplinární charakter vymezených okruhů a vzájemné vazby mezi nimi. Předpokládáme též, ačkoli to není hlavním cílem studia, že výstupy výzkumů budou významným zdrojem vědecky ověřených informací pro objektivní, relevantní a kvalifikované rozhodování týkající se environmentálních aspektů ekonomického a sociálního rozvoje České republiky.

Výzkumný přístup Environmentálních studií

Pro environmentální studia je charakteristický interdisciplinární přístup. Komplexní environmentální výzkum v současném světě jednoznačně směřuje k pevnější provázanosti přírodovědných a společenskovědních oborů a témat. Vedle tradičního, oborového přístupu se stále více prosazuje také tzv. problémově orientovaný výzkum.

Výzkum v rámci vymezeném pro Environmentální studia má k jednotlivým zavedeným disciplínám vztah takový, že využívá jejich metodologie a relevantních poznatků, k nimž přidává specifická hlediska environmentální. To vede k rozvoji výchozích disciplín, které obvykle nepřesáhnou oblast vymezenou svým konvenčním paradigmatem, avšak směřují k řešení nově položených otázek. Druhým typem interdisciplinárního řešení problémů je podřízení volby metodiky řešenému problému, přičemž je vybírána nejvhodnější dostupná metodika, která je zpravidla etablována některou stávající disciplínou. Tento přístup vede, kromě objasnění zkoumaného problému, k rozvoji samotné vědecké metodiky. Výzkum i vzdělávání, které mají mít interdisciplinární povahu, poskytují příležitost k pronikání vědy do oblastí dosud nedokonale popsaných, na rozhraní či do průniku již dříve rozvinutých oborů. V takových případech je samozřejmě nutné vycházet z existujících výsledků vědeckého výzkumu, avšak zároveň zde vzniká prostor pro určitou míru kreativity, jež je nezbytným základem inovací ve vědě.