Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

 DSC6488u

Co je Centrum

Centrum pro otázky životního prostředí je vysokoškolský ústav – součást Univerzity Karlovy a zabývá se především společenskovědními otázkami ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje v rámci výzkumu, vzdělávání a třetí role univerzity. Bylo založeno v roce 1992.

Vztah společnosti a životního prostředí je zkoumán prostřednictvím metod sociálních věd, zvláště pak kvantitativní ekonomie a sociologie. Převážně empirický výzkum pokrývá řadu specifických výzkumných oblastí a témat. . První poměrně široce zastoupenou oblast výzkumu představuje zkoumání determinant spotřeby a chování jednotlivců a domácností, dominantně rozvíjené v oblasti poptávky po dopravě, energiích, pitné vodě a biopotravinách, kde se vzájemně doplňují přístupy ekonomické (poptávkové systémy, modely diskrétní volby, model náhodného užitku) a sociologické (zvl. teorie plánovaného chování). Cílem výzkumu je zjistit reakce spotřebitelů na ekonomické faktory, jakými jsou cena a příjem na nákup daného zboží, ale i další faktory, které vysvětlují environmentálně významné chování, například energeticky úsporné chování, nakupování úsporných spotřebičů nebo biopotravin a dopravní chování.

 

Výzkum energeticky úsporného chování a investic do energeticky úsporných spotřebičů v domácnostech na datech ze šetření provedeného v 10 zemích OECD ukazuje, že proenvironmentální postoje a znepokojení environmentálními problémy ovlivňují pozitivně všechny typy energeticky úsporných aktivit v domácnostech, a to nejen v ČR, ale i ve zbývajících devíti zemích OECD. Do energeticky úsporných spotřebičů významně častěji investují domácnosti vlastnící dům či byt (oproti domácnostem v nájemním bydlení); tyto domácnosti také častěji snižují spotřebu energie pomocí každodenních aktivit. Ukazuje se také, že starší lidé investují více do energeticky úsporných spotřebičů a také relativně častěji uplatňují každodenní aktivity zaměřené na úsporu energií.

Výsledky studia nákupního chování u biopotravin ukazují, že biopotraviny častěji nakupují vzdělanější, bohatší a mladší spotřebitelé žijící ve větších městech a častěji ženy než muži. Obecně se ukazuje, že na nákup biopotravin mají vliv vnímané sociální normy, tedy sociální tlak okolí (ze strany partnera, rodičů a dětí), a dále vnímané zdravotní přínosy a vnímaná vyšší kvalita biopotravin. Ačkoliv jsou respondenti v zásadě přesvědčeni, že nákupem biopotravin přispějí k ochraně životního prostředí, jsou motivováni zejména ohledem na vlastní zdraví. Významnou bariérou spotřeby biopotravin je, vedle vnímané vyšší ceny biopotravin, také nedůvěra k systému certifikace bio značky.

V budoucnu se kromě zkoumání vzájemného vztahu mezi úsporným chováním a instalacemi úsporných spotřebičů hodláme zabývat tzv. rebound efektem (efekt následně stimulované spotřeby) nebo adaptivním chováním ve vztahu ke klimatické změně.

Mezi mikroekonomická témata, kterým se dlouhodobě věnujeme, patří dále oceňování netržních statků prostřednictvím tzv. netržních metod, kdy je hodnota oceňovaného statku odvozována buď ze zástupného trhu, nebo zjišťována přímo z hypotetického rozhodování respondentů v dotazníkovém šetření. Ocenění netržních statků je využíváno pro hodnocení nákladů a přínosů jak veřejných politik, tak i různých konkrétních projektů, a umožňuje lépe porovnat a vyhodnotit efekty programů nebo projektů. Škála netržních statků, pro které jsme odvodili v rámci našich výzkumů ekonomickou hodnotu, zahrnuje celou řadu dopadů na lidské zdraví (např. délku dožití), změny v kvalitě nebo množství environmentálních statků a služeb (rekreace v lese) nebo environmentálně významných atributů statků tržních (biopotraviny).

V oblasti oceňování netržních statků byly odhadnuty hodnoty různých dopadů na lidské zdraví (včetně kontroverzní hodnoty statistického života, VSL, value of statistical life), obtěžování hlukem z dopravy, kvalitu vod ke koupání, rekreační funkce lesů nebo městských parků, zachování ohrožených druhů, rizika záplav, spotřebu biopotravin nebo hodnotu cestovního času.

Metodou cestovních nákladů byla odhadnuta rekreační hodnota centrální oblasti Jizerských hor, která je chráněna systémem ochrany Natura 2000, plynoucí návštěvníkům z návštěvy dané oblasti ve výši minimálně 1 300 Kč za osobu a výlet. Shodnou metodou byly oceňovány i rekreační hodnoty plynoucí návštěvníkům městských lesů v Praze. Podle typu lokality se rekreační hodnota pohybuje od 27 do 78 Kč za osobu a návštěvu, což po přepočtu na populaci Prahy vede k celkovým přínosům z rekreace v řádu několika milionů Kč na jeden hektar porostu. Dalším příkladem aplikace metody podmíněného hodnocení bylo hodnocení zlepšení kvality vody v Máchově jezeře, kdy ochota platit za zlepšení kvality vody byla odhadnuta ve výši 540 Kč (zlepšení o jednu úroveň) resp. 740 Kč (zlepšení o dvě úrovně) za rok a domácnost.

Riziko úmrtí jsme oceňovali v několika našich výzkumů, které vycházeli ze zkoumání jak odhalených preferencí pracovníků, tak stanovených preferencí spotřebitelů. V prvním případě, hodnota statistického života odvozená z odhadu ochoty přijímat kompenzace za změnu rizika úmrtí na pracovišti z hédonického mzdového modelu činí kolem 60 miliónů Kč. Využití informace o statistické míře rizika, na rozdíl od subjektivní percepce rizika, vede přitom k několikanásobně vyšší hodnotě VSL, což ukazuje na to, že pracovníci podhodnocují míru rizika smrtelných úrazů, kterému jsou vystaveni v pracovním prostředí. Znečištění životního prostředí však často relativně více ohrožuje specifické segmenty populace, přičemž vyvolaná zdravotní rizika mohou být jedincem méně kontrolovatelná nebo nemusí být dobrovolně přijímána. Z těchto důvodů je užití hodnot VSL odvozených z chování pracovníků na trhu práce pro vyhodnocení přínosů politik značně omezující. Hodnotu statistického života proto odvozujeme v řadě dalších výzkumů z ochoty platit za snížení rizika úmrtí vyjádřené ve specifických a kontextuálních podmíněných scénářích nejčastěji prezentovaných ve výběrových experimentech. Pro Českou republiku tak například odhadujeme průměrnou hodnotu VSL pro rizika úmrtí při dopravních nehodách na 19 milionů, pro respirační onemocnění na 23 milionů nebo pro rizika úmrtí v důsledku rakoviny na 32 milionů. Hodnota VSL pro dětí je přitom významně vyšší než hodnota VSL u dospělých u respiračních onemocnění a dopravních nehod, neliší se však v případě rakoviny. Kromě kontextuálních vlivů také zjišťujeme, že percepce rizika jako je míra vystavení danému riziku, zkušenost nebo míra obavy spojená s daným rizikem vysvětlují významně variabilitu v preferencích jedinců pro zamezení těchto rizik a tedy i variabilitu v hodnotách VSL.

Kvantifikace externích nákladů a analýza nákladů a přínosů navazuje na výsledky oceňování netržních statků. Kvantifikace externalit se zpočátku orientovala na oblast energetiky a v menší míře i na nakládání s odpady a užívání hnojiv, v posledních letech se pozornost zaměřuje rovněž na externí náklady z dopravy. Při kvantifikacích externalit vycházíme z analýzy fáze dráhy dopadu, která je jádrem metody ExternE, v rámci které je změna koncentrací látek z určitého zdroje propojena s dopady na lidské zdraví, úrodu, materiály nebo biodiverzitu přes funkce dávka—odpověď, kteréžto jsou nakonec peněžně oceněny. Výsledkem je tak externalita vyjádřená v korunách na jednotku produkce nebo množství vypouštěné znečisťující látky, která je užitečnou informací pro nastavení efektivní regulace. Tyto výsledky jsou také vstupem pro environmentálně rozšířenou analýzu nákladů a přínosů projektů nebo politik. Nejvyšší měrné externí náklady byly zjištěny pro technologii spalující lignit, a to ve výši 2,67 Kč na kWh vyrobené elektřiny, dále následují technologie spalující černé uhlí s externalitami ve výši 1,22 Kč/kWh a hnědé uhlí s externalitami od 1,28 do 2,17 Kč na kWh. Technologie spalující zemní plyn a energo-plyn pak působí nejnižší externality mezi fosilními zdroji v rozmezí od 0,27 do 0,33 Kč/kWh. Nejvyšší jednotkové externí náklady — přepočtené na 1 tunu znečišťující látky — způsobuje amoniak ve výši 620 tis. Kč, dále následují tuhé částice PPM10 s 480 tis. Kč a PPM2.5 s 464 tis. Kč. Tuna emisí SO2 nebo NOX je spojená se škodami ve výši kolem 200 tis. Kč.

Negativní externality vznikající díky lidské nebo ekonomické činnosti mohou být korigovány řadou nástrojů politik, které však mohou implikovat ekonomické, sociální nebo další environmentální dopady, jejichž predikce je předmětem dalších našich výzkumných aktivit. Makroekonomické dopady predikujeme modelem obecné rovnováhy a makro-ekonometrickým modelem, které byly sestavené pro podmínky České republiky s primárním cílem predikovat dopady ekologické daňové reformy. Díky detailním environmentálním datům, která jsou do obou modelů začleněna, můžeme však také predikovat dopady řady dalších politik, například politik stanovující stropy emisí nebo zpoplatňující emise s možností recyklovat dodatečné daňové výnosy prostřednictvím snížení jiných daní. Výhodou makro-strukturních modelů je možnost predikce vývoje řady makro ukazatelů, jakými jsou HDP, ekonomický výstup odvětví nebo zaměstnanost. Pro predikci dopadů nebo projekce ve specifických sektorech hospodářství užíváme optimalizační modely obsahující detailní technické, ekonomické a environmentální údaje pro konkrétní technologie, čímž predikce vývoje v úrovních emisí nebo ve spotřebě paliv implicitně předpokládá soutěž konkurenčních technologií užívaných v daném sektoru při měnících se tržních podmínkách. V těchto modelech je však poptávka po energiích definována exogenně, proto v budoucnu chceme, kromě zaktualizování a rozšíření vstupných údajů modelů, pracovat také na zakomponování zpětných vazeb mezi daným sektorem a agregátní poptávkou do modelu. Distribuční a sociální dopady posuzujeme pomocí mikro—simulačního modelu; ten predikuje dopady změn cen environmentálně relevantních statků, například energií, na výdaje nebo blahobyt jednotlivých domácností, čímž je možné identifikovat nejen segmenty těch domácností, které budou určitou daňovou reformou postiženy relativně nejvíce, ale také umožnit predikovat celkové čisté dopady po zavedení opatření ke zmírnění negativních dopadů prvotně vyvolaných zdaněním například energií. Mezi nový směr výzkumu patří nejen rozšiřování aplikací hodnocení distribučních dopadů politik, ale také měření nerovností, a to nejen vyvolaných zdaněním, ale také nerovností environmentálních statků (například znečištění).

Makroekonomické dopady řady politik predikujeme s využitím modelu obecné rovnováhy CZEGE3 a makroekonometrického modelu E3ME. Obecným výsledkem modelování je zjištění, že většina v poslední době zvažovaných politik by vedla pouze k mírným dopadům na HDP, ačkoliv efekt na strukturu hospodářství by byl větší. Využití výnosů z dodatečného zdanění energií nebo emisí na snížení nákladů práce by v některých případech dokonce mohlo vést k celkovému zvýšení zaměstnanosti a k celkovému pozitivnímu dopadu na ekonomickou aktivitu. Optimalizační model MESSAGE sektoru české energetiky v detailu predikuje efekt politik na emise, spotřebu paliv, technologický mix a externality, čímž je užitečným nástrojem jak pro predikce dopadů politik, tak projekce. Jak ilustrují výsledky predikcí mikro-simulačním modelem DASMOD, dopady zdanění energií nejsou distribuovány rovnoměrně mezi jednotlivé segmenty domácností. Například dopady implementace Směrnice 2003/96/EC o zdanění energetických výrobků a elektřiny dopadnou relativně více na domácnosti, které topí pevnými palivy nebo na domácnosti důchodců; celkově jsou však dopady této politiky velice nízké. Pomocí tohoto modelu je tak možné identifikovat nejen segmenty těch domácností, které budou určitou daňovou reformou postiženy relativně nejvíce, ale také predikovat celkové čisté dopady u každé domácnosti nebo určitých jejich segmentů po zavedení opatření ke zmírnění negativních dopadů, prvotně vyvolaných zdaněním energií, na blahobyt nebo výdaje.

Jiný úhel pohledu výzkumných aktivit představuje analýza tzv. decouplingu prostřednictvím retrospektivního zkoumání závislosti mezi ekonomickým výkonem a zátěží životního prostředí, a to konkrétně využitím dekompo- ziční analýzy a ekonometrických postupů, mj. k ověření hypotézy environmentální Kuznetsovy křivky. Hodláme se také více zaměřit na chování firem a mimo jiné odvodit mezní náklady snížení emisí postupy konformními s ekonomickou teorií.