Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

PRAHA (CTK)- Největším problémem české přírody je podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka zdraví evropských lesů.

Jejich ohrožení ale není tak zásadní jako ta, kterým čelí země s nedostatkem pitné vody či s vylovenými mořskými dny, soudí. Ničení života v mořích považuje za největší hrozbu světové přírody také exministr Bedřich Moldan. Rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm označil vymírání moří za tragédii.

CTK k MA

"Mořský rybolov přivedl některé ekosystémy do stavu, kdy není jisté, zda se dokážou vzpamatovat přirozenou cestou," řekl novinářům Moldan. Wilhelm přirovnal při představování publikace "Hodnocení ekosystémů k miléniu" mizení života z moří k tragédii tišší než cunami a povodně, nikoli ale menší.

Kniha, jejíž český překlad dnes Moldan s Ambrozkem představili, se zabývá ubýváním biologické rozmanitosti světa a dopady tohoto trendu na lidskou společnost. Vznikla na zakázku Spojených národů a spolupracovalo na ní 1300 vědců z celého světa, mezi nimi Moldan a Jan Plesník. Poprvé se v ní podle Moldana podařilo vědcům dát do vztahu ubývání rozmanitosti přírody a jeho sociální a hospodářské dopady. Zavedli kvůli tomu pojem ekosystémové služby, které chápou jako přínosy plynoucí z přírody lidem a podmiňující kvalitu jejich života.

Po pěti letech společné práce vědci konstatovali, že struktura a fungování ekosystémů se mění rychleji než kdykoli předtím v historii lidstva. Člověk obhospodařuje čtvrtinu zemské souše, odběr vody z řek a jezer od roku 1960 zdvojnásobil. V posledních desetiletích byla ztracena nebo znehodnocena pětina korálových útesů a víc než třetina mangrovů.

Nejrychleji se mění ekosystémy v rozvojových zemích, průmyslové země totiž prošly srovnatelnými změnami již v minulosti. Ohroženo vyhynutím je deset až 30 procent druhů savců, ptáků a obojživelníků.

Ničení okolního života se lidí přímo dotýká, například úbytek mořských ryb stojí za krachem celého průmyslového odvětví, konstatoval Moldan. Analýzy přitom ukázaly, že nejvíce jsou zasaženi chudí, kteří dlouhodobě ztrácejí přístup k ekosystémovým službám spolu s tím, jak poptávka po těchto službách roste. V rámci projektu zhodnotili badatelé 74 opatření pro zlepšení stavu. Zásadní podle vědců je, aby lidé přestali služby přírody vnímat jako bezplatnou samozřejmost.

Autor: ČTK

.