Environment Centre cz bw204
fb  twitter  fb  fb

Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment - MA) bylo realizováno pod záštitou generálního tajemníka Organizace spojených národů Kofiho Annana v letech 2001 – 2005.

Hlavním cílem rozsáhlého projektu bylo zhodnocení důsledků změn ekosystémů pro lidský blahobyt na základě vědecky podložených informací. Hodnocení MA je reakcí na žádosti vlád o informace související se čtyřmi mezinárodními úmluvami – s Úmluvou o biologické rozmanitosti, Úmluvou o boji proti rozšiřování pouští, Ramsarskou úmluvou o mokřadech a s Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Výsledky MA jsou však určeny i pro další uživatele včetně národních vlád, podnikatelské sféry, nevládních organizací a domorodých obyvatel.

MA_obalka-1Hlavní zjištění MA jsou shrnuta v souhrnné zprávě s názvem Ekosystémy a lidský blahobyt (Ecosystems and Human Well-being). Tato zpráva představuje syntézu a integraci závěrů čtyř pracovních skupin MA (Stav a trendy, Scénáře, Řešení a Sub-globální hodnocení). Souhrnná zpráva rovněž představuje výsledky několika tématických zpráv zaměřených na specifické uživatele (Biodiverzita, Podnikání a průmysl, Dezertifikace, Mokřady a Zdraví). Hodnocení ekosystémů k miléniu představuje vůbec první pokus vědecké komunity popsat a zhodnotit v celosvětovém měřítku služby, které lidé získávají od přírody.

Klíčovým pojmem hodnocení MA jsou ekosystémové služby, které lze chápat jako přínosy plynoucí z ekosystémů lidem a podmiňující tak jejich kvalitní život (lidský blahobyt), spočívající zejména  v důstojném živobytí, zdraví, jistotě a dobrých mezilidských vztazích. Ekosystémové služby zahrnují nejen služby poskytování statků (produkce potravin, voda, stavební dřevo, vlákna a genetické zdroje) ale také služby regulační (regulace klimatu, povodní, chorob, zneškodňování odpadů), podpůrné (půdotvorba, opylování a koloběh živin), tak i služby kulturní (jako jsou např. rekreace, estetické požitky, vzdělávání či duchovní naplnění).

MA zjistilo několik závažných trendů změn týkajících se služeb ekosystémů a jejich dopadů na lidský blahobyt. Během posledních 50 let člověk měnil ekosystémy rychleji a rozsáhleji než v kterémkoliv srovnatelném období lidské historie. Struktura a fungování světových ekosystémů se mění rychleji než kdykoliv předtím v historii lidstva. Obhospodařované systémy (oblasti využívané pro pěstování plodin, chov dobytka nebo chov ryb) nyní pokrývají čtvrtinu povrchu zemské souše, odběr vody z řek a jezer se od roku 1960 zdvojnásobil. V posledních desetiletích bylo ztraceno nebo znehodnoceno 20 % korálových útesů a 35 % mangrovů. Nejrychleji se mění ekosystémy v rozvojových zemích – průmyslové země prošly srovnatelnými změnami již v minulosti a v některých oblastech se ekosystémy navracejí do stavu podobnému před jejich přeměnou. Stupeň přeměny ekosystémů však stále celosvětově zůstává vysoký a člověk zásadně a do značné míry nevratně mění rozmanitost života na Zemi, přičemž většina těchto změn způsobuje ztrátu biologické rozmanitosti (biodiverzity). V řadě taxonomických skupin se v současné době snižuje velikost populace nebo rozsah přirozeného výskytu a ohroženo vyhynutím je 10 – 30 % druhů savců, ptáků a obojživelníků. Rozložení druhů na Zemi je také stále stejnorodější a vymírá stále více druhů. Člověk za posledních několik set let urychlil vymírání druhů až tisíckrát.

Změny prováděné v ekosystémech znamenají podstatný přínos pro lidský blahobyt a ekonomický rozvoj, ale těchto přínosů je dosahováno za cenu rostoucích nákladů v podobě znehodnocování mnohých ekosystémových služeb, rostoucího rizika nelineárních a nevratných změn a zvětšování chudoby u některých skupin lidí. I z hlediska budoucích generací přináší znehodnocování ekosystémových služeb podstatné škody kvalitě lidského života. Přibližně 60 %, tj. 15 z celkem 24 ekosystémových služeb hodnocených v rámci MA je v současné době znehodnocováno nebo neudržitelně využíváno. Mezi služby ekosystémů, jež jsou v posledních 50 letech znehodnocovány, patří loviště ryb, zásoby vody, čištění vody a zneškodňování odpadů, ochrana před přírodními pohromami, regulace kvality ovzduší a místního podnebí či estetické požitky. Většina změn ekosystémů vzniká kvůli uspokojování dramaticky rostoucí poptávky po potravinách, vodě, dřevu, vláknech a palivech. Činnosti vedoucí ke zlepšení jedné ekosystémové služby – například produkce potravin – často vedou ke zhoršení ostatních služeb. Znehodnocení ekosystémových služeb včetně regulace chorob může mít rovněž dlouhodobé nepříznivé důsledky pro lidské zdraví (často projevující se s velkým zpožděním), zejména v návaznosti na přístup k čisté vodě a zdravému prostředí.

Znehodnocování ekosystémových služeb by se v první polovině tohoto století mohlo ještě podstatně zhoršit a být tak překážkou k naplňování Rozvojových cílů milénia (Millennium Development Goals). Všechny čtyři scénáře MA – Globální souhra,  Pozice síly, Přizpůsobivá mozaika, TechnoZahrada – předpovídají pro toto období zesilování tlaků na ekosystémy. Nejvýznamnějšími přímými hnacími silami změn ekosystémů jsou změny stanovišť živočichů a rostlin, nadměrný odběr surovin, invazní nepůvodní druhy, znečištění a změna klimatu. Pokračující rychlá přeměna ekosystémů může urychlit rovněž celosvětové vymírání druhů  a snižování biologické rozmanitosti. Přínosem projektu MA jsou tzv. sub-globální hodnocení, která ukázala, že náklady a přínosy změn ekosystémů se často přenášejí na jiná místa nebo na budoucí generace. Často jsou nejvíce zasaženi chudí, kteří dlouhodobě ztrácejí přístup ke službám ekosystémů spolu s tím, jak poptávka po těchto službách roste.

Zvratu ve znehodnocování ekosystémů lze dosáhnout, vyžaduje to však rozsáhlé změny postupů, politik i institucí. V rámci MA bylo zhodnoceno 74 možných opatření pro zlepšení služeb ekosystémů, jejich integrované správy, udržitelného využívání biologické rozmanitosti a změn klimatu. Za některé ekosystémové služby (nikoli však za všechny!) lze vyvinout náhrady, jejichž cena je ovšem obecně velmi vysoká a tyto náhrady mohou mít další negativní dopady na životní prostředí. Významný vliv na udržitelnost správy ekosystémů mají otázky vlastnictví a přístupu ke zdrojům, práva účastnit se na rozhodování a regulace využívání zdrojů nebo vypouštění odpadů.

Projekt ukázal, že existují dostatečné informace o hnacích silách změn ekosystémů, důsledků změn ekosystémových služeb pro kvalitu lidského života a výhodách různých řešení směřujících k podpoře udržitelného rozvoje. Zároveň byly navrženy směry dalšího výzkumu vedoucí ke zpřesnění a odstranění nedostatků v datech a informacích.

.